Lékaři během Vánoc na klidné služby ani nepomyslí. Štědrý den je pro ně štědrý na nehody, úrazy, akutní stavy, bolesti. Začíná se řeznými ranami, vzniklými při čištění kapra, pokračuje zásahy elektrickým proudem nebo pádem ze židle během instalace vánočního osvětlení, večer se přidají kostičky zapíchnuté v krku, zažívací potíže z přejedení a nevhodné kombinace jídla. Vzácná nejsou ani poranění způsobená zábavnou pyrotechnikou a intoxikace alkoholem, i když ty jsou častější na Silvestra. Nezapomínejme ani na vánoční deprese a pokusy o sebevraždu, které bohužel ani v těchto svátečních dnech nejsou vzácné, spíše naopak.
Ve většině případů se nehoda stane, když postižený není sám a má mu tedy kdo poskytnout první pomoc. Naučte se to, abyste zbytečně nepanikařili a neztráceli drahocenný čas.
První pomoc při zapíchnuté rybí kosti v krku
Ostrá rybí kost se často zapíchne do sliznice na kořeni jazyka, hltanu nebo mandlí. Doprovází to ostrá bolest a panika. Lidových metod, jak ji odtud dostat, je nepočítaně. Nejznámější je snad ta s chlebovou střídou, kterou je potřeba jíst, dokud se kostička nezapíchne do ní a nepřesune se do žaludku v chlebu.
V první řadě nepanikařte. Uklidněte se, dýchejte zhluboka a zaměřte se na zjištění, v které části kostička uvízla. Zkusit můžete chléb či brambor, stejně i pití vody, která by kost mohla spláchnout. Pokud se to nepodaří, nepokoušejte se ji vytáhnout domácími nástroji. Zajděte na nejbližší pohotovost, kde vám kost z hrdla rychle a bezbolestně vytáhnou.
Prevence: Abyste se vyhnuli v krku zapíchnuté rybí kosti, jezte rybu pomalu a při dobrém světle. Na talíři ji krájejte na malé kousky, pomalu a opatrně žvýkejte. Nemluvte, jezte pomalu. Pozor by si měli dát zejména lidé se zubními náhradami.
První pomoc při nevolnosti a bolesti žaludku
Vánoční stůl nabízí dobroty, o jakých během roku pouze sníte. Není divu, že když se jich konečně dočkáte, nemůžete se jich nabažit. Jenže žaludek máte pouze jeden a ten není zvyklý na takové kombinace, ani na takový nápor jídla. Raz – dva začne stávkovat a připomínat se křečemi nebo v horším případě vám pošle zpět vše, co jste do něj během celého dne dali.
Co dělat v případě, že vás po štědrovečerní večeři rozbolí žaludek, případně zvracíte? Chce to klid a zapomenout na všechny dobroty. Pijte vlažný černý čaj, jezte starší pečivo nebo suchary, a to alespoň po celý další den. Zapomeňte na salát, maso, zeleninu, ovoce a také na alkohol.
Prevence: Nejraději bychom vám poradili dodržovat i na Vánoce zásady zdravé životosprávy, ale vždyť Vánoce jsou jen jednou do roka! Zhřešte tedy, ale střídmě, zvláště pokud máte citlivý žaludek. Dopřejte si klidně ze všeho ale pouze trošku. Jezte pomalu, jídlo důkladně žvýkejte. A k tomu, co jste nesnědli, se můžete vrátit i druhý den.
První pomoc při otravě alkoholem
Na lehčí formu opilosti účinkuje spánek a dostatek tekutin. Horší to bývá ráno. Tehdy přijde vhod vývar, který doplní minerály, pomerančový džus, voda z kysaného zelí, zavařené okurky. Lehké jídlo, sprcha, svižná procházka a dostatek tekutin, které nepodráždí žaludek, si za pár hodin s nepříjemnou kocovinou poradí.
Těžkou opilost poznáte na první pohled. Tedy dokud je opilý ještě při vědomí. Tehdy nedokáže udržet rovnováhu, žvatlá, neumí se soustředit. Snažte se dostat ho do postele a uložte jej na bok, aby se nepřidusil případnými zvratky. Připravte se na to, že opilého budete pravidelně kontrolovat, zda dýchá. V případě otravy alkoholem se ze spánku už nemusí probrat. Jakmile se jeho stav začne zhoršovat, volejte záchranku.
První pomoc při řezné ráně
Na porcování ryby je potřeba pořádně ostrý nůž. A když přestanete dávat pozor, může to skončit krvavou lázní z vaší ruky. Co dělat, když řezná rána nebezpečně krvácí? Ruku zvedněte nad úroveň srdce a na ránu tlačte obvazem, látkou nebo rukou. Při velké ráně tlačte k sobě její okraje. Ránu zabalte tlakovým obvazem, pořádně dotáhněte. Dávejte pozor, aby poraněný neupadl do šoku, tište ho, držte v teple, poskytněte mu tekutiny a pokud krvácení nepřestává, odvezte ho na šití.
Podobně postupujte i u tržné rány, způsobené pyrotechnikou. Ránu překryjte a eliminujte krvácení. Postiženého co nejdříve dopravte do nemocnice, nebo volejte záchranku.
První pomoc při zasažení elektrickým proudem
Zásah elektrickým proudem může mít fatální následky. Když elektrický proud prochází lidským tělem, způsobuje křeče svalů a rozklad krve. Postižený se neumí sám pustit zdroje. V nejhorším případě elektrický proud zasáhne srdce, které se zastaví, nebo rozechvěje tak, že přestane plnit svou funkci pumpy, což způsobí zastavení krevního oběhu, bezvědomí, smrt. První pomoc při zasažení elektrickým proudem spočívá v první řadě ve vysvobození postiženého z dosahu elektrického proudu. Nikdy se postiženého nedotýkejte, dokud elektřina není bezpečně vypnutá! Vypněte jistič, hlavní vypínač nebo jinak přerušte elektrický proud, i kdybyste měli přeseknout kabel nevodivým materiálem (sekera s dřevěnou rukojetí). Pokud je zasažený v bezvědomí, postupujte viz článek přístup k bezvědomému. Zkontrolujte životní funkce a volejte záchranku.
Prevence: Vždy dívejte na to, co děláte. Pokud vyměňujete žárovky nebo manipulujete s přístroji, odpojte je z elektřiny, případně vypněte pojistky.
První pomoc při zaskočení, dušení se
Stačí kousek jídla, který vám místo v žaludku skončí v plicích a tyto Vánoce mohou být pro někoho poslední. Když vidíte, že někomu zaskočilo a on se marně pokouší předmět vykašlat, pomoci může Gordonův úder a Heimlichův manévr, ten se ale doporučuje provádět jen proškoleným záchranářům, protože je nebezpečný.
Gordinův úder- Postavte se k němu z boku, jednou rukou mu podepřete hrudník a plochou dlaně druhé ruky mu udeřte silně pětkrát mezi lopatky směrem nahoru.
Pokud to nepomůže, volejte záchranku.
Prevence: Při jídle nemluvte, nesmějte se. Ale to se snadno řekne, že?
Co říci záchranářům na telefonu?
Přivolat rychlou lékařskou pomoc v život ohrožující situaci chce jistou dávku rozvahy. Čím zřetelnější budete, tím to budou mít záchranáři jednodušší. Řekněte jim tedy:
1. Vaše jméno a telefonní číslo
2. Adresu, kde se situace odehrála, resp. kam mají přijet
3. Co se stalo – popište situaci, případně to, co vidíte
4. Počet poraněných
5. Druh poranění. Nesnažte se dělat diagnózu a odhady, popisujte pouze to, co vidíte na vlastní oči, nebo co vám řekl přímý svědek
6. Jakou pomoc jste poskytli, případně jaká se poskytuje, případně zda potřebujete instrukce, abyste mohli podat první pomoc vy
Zdroj: dcs.fmph.uniba.sk, zzke.sk, zdravie.pravda.sk, https://itesco.cz/hello/clanek/prvni-pomoc-pri-vanocnich-urazech/24291/